30. 9. 2012

Catalunya, Nou Estat d'Europa (II) - Důsledky demonstrace z 11. září 2012

Jedno o letošní manifestaci z 11. září můžeme říct určitě - skutečně k něčemu vedla. Velkých manifestací za nezávislost či jiná podobná témata spojená s ne příliš dobrým vztahem mezi Katalánskem a Španělskem již bylo několik. 

Ta předposlední z 10. července 2010, která se konala pod heslem "Som una nació. Nosaltres decidim" a byla reakcí na rozhodnutí španělského Ústavního soudu o neústavnosti některých částí Katalánského autonomního statutu, totiž nakonec žádný výsledek nepřinesla. 10. července 2010 se do ulic Barcelony taktéž vydal milion nespokojených lidí v čele s předními politickými představiteli, kteří demonstrativně následovali gigantickou senyeru (katalánská vlajka). U toho ale zůstalo - jedno odpoledne provolávání nezávislosti a podobně, nicméně hned po jeho skončení ticho po pěšině. Manifestace z letošního 11. září se však do katalánské historie zapíše mnohem významněji!

Jinými slovy, v Katalánsku se konečně něco děje. Po celosvětové vlně určitých sympatií a tradiční sprše nenávisti ze strany Španělska se i jindy zapřísáhlý odpůrce slova "independència", katalánský prezident Artur Mas (CiU), naštval a lidově řečeno se do toho obul. Následovaly dva týdny intenzivních rokování a setkávání, jejich cílem mělo být rychlé (i když jen částečné) uspokojení katalánských tužeb. Takzvaný pacte fiscal, fiskální pakt - neboli vlastní daňovou politiku. V této době ekonomické krize se totiž hlavní důvody katalánského separatismu přelévají z potřeb národních či jazykových do těch ekonomických. Zkrátka a dobře, Katalánsko by rádo svoji cestu za nezávislostí začalo určitými daňovými výjimkami, aby se už nestávalo, že do státní pokladny pošle třeba dvojnásobek toho, co se mu potom vrátí (zatímco zbytek zbytek těchto peněz - katalánských - putuje do chudších částí Španělska a v tom horším případě zůstanou v Madridu).

Není to mimochodem nic nového, protože svůj vlastní daňový režim už ve Španělsku z historických důvodů mají autonomní společenství Navarra a Baskicko. V těchto regionech se z vybraných daní jen určitá část pošle do Madridu, zatímco velká část zůstane vládě regionální. A ta tyto prostředky může využít právě pro rozvoj svého regionu a ne na zalidňování a zavlažování pouště na jihu Španělska nebo na financování miliardových vlaků, které pak jezdí zcela nevyužité (samozřejmě nebuďme naivní, že je to tak snadné, korupční potenciál je všude silný...). Takový daňový režim chtějí pro sebe i Katalánci. Španělský premiér Mariano Rajoy ale veškeré tyto snahy rázně utnul. A to samozřejmě jen zvýšilo separatistické tendence.

Za ony dva týdny se tedy stalo mnoho věcí. Definitivní odmítnutí fiskálního paktu jen odstartovalo další události. Prezident Mas vyhlásil předčasné volby do Katalánského parlamentu. Měly by se konat 25. listopadu 2012 a jde v nich především o získání kvalitnějšího mandátu pro uskutečnění skutečně prokatalánské politiky (plus pár let ve vládních křeslech navíc taky přijde vhod). V posledních volbách totiž došlo z prokatalánského pohledu k dosti nepříjemným skutečnostem. Spolu s drtivou porážkou levice se k mnoha křeslům dostala nejen prokatalánská a dosud vládnoucí CiU Artura Mase, ale také španělská Lidová strana (PP), která rozhodně udělá všechno proto, aby Katalánsko nikdy samostatnost nezískalo. Po oněch volbách se CiU rozhodla vládnout právě s podporou PP. A tyto předčasné volby to mají změnit. Velice pravděpodobně to také Arturu Masovi vyjde. V souvislosti se současnou situací mezi Katalánskem a Španělskem si totiž nepočíná vůbec špatně...jinými slovy, boduje. A stejně tak by měly bodovat i další spíše prokatalánské strany. Ostatně první volební průzkumy to potvrzují.

Po bouři z 11. září 2012 tedy můžeme s jistotou říci následující: Katalánsko se dalo do pohybu. Za dva měsíce dojde k překonfigurování politické mapy Katalánska - z volebního boje s nejvyšší pravděpodobností vítězně vyjdou strany podporující částečně či úplně katalánskou nezávislost. A pak už to bude záležet na nich. Možná přijde lidové referendum o nezávislosti ať už s posvěcením vlády v Madridu či nikoliv, které již Artur Mas slíbil. Možná pak skutečně započne tak pravá cesta ke katalánské nezávislosti. Možná přijde rázná odpověď z Madridu a do ulic Barcelony vyjedou tanky. To nezní moc jako Evropa 21. století... ale i to se může stát, zvlášť když ve španělské armádě a v nechvalně proslulé Guardia Civil i nadále slouží lidé svými idejemi věrní frankistickému odkazu. 

CATALUNYA 2011 to každopádně bude sledovat! A již brzy se podíváme i na historii a důvody katalánského separatismu.





15. 9. 2012

Catalunya, Nou Estat d'Europa (I) - Mediální rekapitulace

Zásadním tématem tohoto září se v Katalánsku stal obrovský pochod za nezávislost, jenž byl součástí oslav katalánského státního svátku 11. září. Milion lidí v ulicích Barcelony a historicky snad první okamžik, kdy se ani nejvyšší katalánský představitel Artur Mas nebál použít slůvko "nezávislost" - to jsou rozhodně události, které navozují hlavní téma měsíce září v Katalánsku (a tím pádem také zde). Dnes se podíváme na mediální ohlasy dalšího katalánského výkřiku po nezávislosti.

A začněme hned českým internetovým tiskem. Už sama skutečnost, že se katalánská manifestace objevila v českých médiích, znamená evidentní úspěch. Navíc krom občasných drobných nepřesností se český člověk hezky stručně a jasně dozví, o co šlo:


Příčiny manifestací jsou vždy velmi dobře známé, nikdy se však dopředu neví, kolik lidí bude ochotno přijít. Pravdou je, že podobné manifestace jsou v Barceloně čím dál častější a lidí se do ulic žene stále víc. Jak jste se mohli dočíst v těchto českých médiích, odhadovaná účast se pohybovala mezi 2 miliony a 600 000 osobami. Já osobně bych se přiklonil k titulku Aktuálně.cz - onen milion účastníků by mohl být asi nejblíže skutečnosti. S těmito čísilky si totiž každá ze stran ráda pohraje. Tak například organizátoři této manifestace, Assemblea Nacional Catalana, napočítali 2 miliony, což je přeci jen lehce nadnesené číslo. Katalánská policie odhadla 1,5 milionů účastníků, zatímco španělské zastoupení v Barceloně mluví pouze o 600 000, což je ovšem zase číslo výrazně podhodnocené, jak už to při sporech Barcelona x Madrid bývá. Takže pravda bude nejspíš někde uprostřed. Milion lidí v sedmimilionovém Katalánsku... dovedete si něco podobného představit v České republice?

A podíváme se do světa. Nabízím vám hodně uspěchaný článek slovenského Aktualne.sk (přeci jen mluvit pouze o tisících a desetitisících lidí je v tomto případě dost zavádějící...). Dále si můžete přečíst ohlasy z tradičních "hlavních" světových médií: BBC, CNN, Aljazeera, Russia Today... a samozřejmě i všude jinde, dokonce v Austrálii či na Novém Zélandě se zkrátka o letošním katalánském 11. září vědělo.



Nejzábavnější situace však již tradičně nastala v samotném Španělsku. Zatímco katalánská veřejnoprávní televize TV3 si dění pod okny nenechala ujít a pochod vysílala živě, španělská veřejnoprávní televize TVE ho zařadila jen jako pátou zprávu dne, za což si vysloužila silnou kritiku. No a co se týká internetových i tištěných periodik, opět zavládlo klasické pro a protikatalánské zaměření. Pokud si chcete přečíst ve španělštině či katalánštině spíše pozitiva této manifestace s názvem Catalunya, Nou Estat d'Europa, klikejte na následující odkazy. Pokud naopak chcete nějakou tu kritiku a pohrdání, přeskočte pár řádků a klikejte na periodika jako La Razón nebo El Mundo... 



No a k tomu ještě plus minus nezávislý a informačně hodnotný příspěvek španělského deníku EL PAÍS: El independentismo catalán logra una histórica exhibición de fuerza. V průběhu září se samozřejmě k tomuto tématu vrátíme, protože letošní manifestace zahýbala s katalánskou a španělskou politikou rozhodně víc než ta z července 2010. Otázkou je, jestli ani tak nakonec opět nevyzní do prázdna...

Na závěr kompletní shrnutí celé manifestace očima katalánské TV3 a jako bonus video Pepa Guardioly, který celou akci podpořil ze vzdáleného New Yorku, kde se pro tento rok usadil.




9. 9. 2012

První virtuální supermarket v Evropě

První plně virtuální supermarket v Evropě byl v září 2012 uveden do provozu v katalánské metropoli. Katalánský řetězec supermarketů Sorli Discau si pro tuto novátorskou provozovnu vybral stanici příměstských vlaků FGC Sarrià. Stanicí každodenně projde více než 10 000 osob, přičemž řetězec počítá s oslovením 10 až 15 % z nich. Do tohoto projektu firma vložila již přes 60 000 € a jde podle slov jejího mluvčího o ryze katalánskou iniciativu, byť nejde o světový unikát, neboť na podobném principu už fungují některé provozovny v Austrálii, USA či Jižní Korey. Zisky z prvních 6 měsíců provozu půjdou barcelonské potravinové bance.

Princip nakupování ve virtuálním supermarketu je jednoduchý, avšak minimálně v této chvíli je určen jen pro omezenou skupinu lidí. Každý zákazník musí disponovat smartphonem, který je schopen přečíst QR kód. Celý supermarket je totiž jen jakousi gigantickou samolepkou s asi 400 produkty, k nimž je vždy přiřazen jeden konkrétní kód. Pomocí aplikace si zákazník zboží koupí online a nechá si ho po telefonické domluvě doručit přímo do domu. V tom tkví prozatímní nevýhoda projektu - v supermarketu takto mohou nakupovat pouze lidé bydlící pouze v několika okolních čtvrtí, neboť dovozová služba je místně omezena. Uvidíme, jak se tato iniciativa prosadí a jestli nás v budoucnu čeká masivní vznik podobných virtuálních supermarketů i v dalších barcelonských čtvrtích či jiných katalánských městech.



1. 9. 2012

Ovella Negra

  Barcelona má samozřejmě celou řadu legendárních podniků. O mnohých si zde také povíme. Dnes ale zmíníme jeden z těch skutečně kultovních, byť, podobně jako řada kultovních míst, turismem krapet znehodnocených podniků. Ovella Negra - Černá ovce.

V současnosti je Ovella Negra spíše hotovou kulturní institucí. Sdružuje v sobě hned několik lokálů (restaurací, divadel či výstavních prostor) rozesetých po celé katalánské metropoli. I přesto tím nejlegendárnějším místem zůstává lokál původní - La Taverna L'Ovella Negra, která se nachází nedaleko Rambly na carrer de les Sitges, 5. Rustikální dekorace se tu od založení hospody roku 1965 nezměnily. Minulou generaci tu postupně vystřídaly jejich děti a za pár let přijde čas pro nástup generace další. Mezitím se z této taverny stala hvězda zahraničních turistických průvodců, takže tu každý večer narazíte na kvanta opilých Britů či Dánů. A v menším měřítku natrefíte i na podobně zpité zástupce ostatních evropských národů. O Američanech ani nemluvě. Atmosféru to má a vždy zde natrefíte na zajímavé lidi, i přesto ale...není to úplně, co to bývalo kdysi. Tak jako mnoho kultovních míst v Barceloně.

Z oněch dalších lokálů, která v současnosti spadají pod skupinu Ovella Negra se hodí zmínit ještě obrovská megataverna v Poblenou. Na adrese carrer de Zamora, 78-90, ve staré průmyslové hale našla plocha více než 2500 m2 uplatnění právě v podobě obří restaurace-pivnice. Místní dekorace vždy nějakým způsobem odkazují na historii či současnost čtvrti Poblenou. Tak, adresy máte, teď už jen kapsy nacpat eury a pivo může téct proudem!

GRUP L'OVELLA NEGRA - pozor, stránky k dispozici i v lehce podivné české verzi!
OVELLA NEGRA (FACEBOOK) - aktuální dění v Ovella Negra na Facebooku.