25. 12. 2014

Cava

Pokud jste v Katalánsku poprvé a z nápojového lístku si v restauraci objednáte nápoj zvaný cava, možná vás lehce překvapí, když se na stole místo kouřícího hrnku kávy objeví sklenka sektu. Příště již budete vědět. Cava, to je totiž katalánské šampaňské, a to doslova.

Foto: www.freixenet.es

Cava je katalánské šumivé víno s označením původu, které se vyrábí tradiční šampaňskou metodou. V podstatě je to tedy šampaňské se dvěma podstatnými rozdíly. Prvním je název (protože označením "šampaňské" se mohou skutečně honosit jen šumivá vína z onoho francouzského regionu), druhým jsou odrůdy hroznů, jež se používají při výrobě. Jedná se o ryze katalánské (bílé) odrůdy macabeu, parellada a xarel·lo, rostoucí především v oblastech Penedès a Camp de Tarragona, jejichž charakteristikám je lehce uzpůsobena i ona šampaňská výrobní metoda. Šampaňské do Katalánska poprvé proniklo v polovině 19. století a již během 60. let daného století se díky pokusům experimentátora Luise Justa Villanuevy v Katalánském zemědělském institutu Sant Isidre podařilo aplikovat zmiňovanou šampaňskou metodu na katalánské odrůdy hroznů. A tak vznikla cava, i když ještě takřka dalších sto let nebyl tento název nijak oficializován. První komerční verze spatřila světlo světa roku 1872 díky Josepu Raventósovi a jeho firmě Codorníu. Samotné slovo cava se pak uchytilo jako oficiální název katalánských šumivých vín až během 60. let 20. století; v katalánštině toto slovo jinak označuje sklepy, v nichž se víno uchovává.

Cava se stejně jako šampaňské dělí na několik typů: Brut Nature (0-3 gramů cukru na 1 litr), Extra Brut (3-6 g./l.), Brut (6-12 g./l.), Extra Sec (12-17 g./l.), Sec (17-33 g./l.), Semisec (33-50 g./l.) a Dolç (nad 50 gramů cukru na litr). Posledně jmenovaný (extra sladký) se již nějakou dobu nevyrábí, pomalu klesá i výroba typu Semisec. Celkově vzato jsou dnes populární hlavně varianty Brut a Brut Nature. Kromě Španělska je cava populární (nebo přinejmenším hojně prodávána) v Německu, Velké Británii a USA. Každoročně jde na export do téměř celého světa okolo 140-150 milionů lahví. Katalánsko je ostatně hned po Francii druhým největším producentem tohoto nápoje na světě. Centrem veškerého dění je pak zejména městečko Sant Sadurní d'Anoia, kde je koncentrováno více než 80 % všech katalánských výrobců šumivého vína. V hlubokých sklepeních pod celým městem se skladují desítky milionů lahví. Na tři nejvýznamnější producenty cavy se blíže podíváme na následujících řádcích.




FREIXENET
Freixenet je rozhodně světově nejznámější značkou cavy. Ve Španělsku si vybudoval velkou slávu zejména na populárních televizních reklamách, které jsou každoročně diskutovaným tématem a hvězdami se to v nich jenom hemží (Shakira, Penélope Cruz, Paz Vega, Montserrat Caballé, Antonio Banderas, Meg Ryan, Paul Newman a další) - pro zajímavost přikládáme spot z roku 2014, v němž v rámci stého výročí výroby cavy vystupují zpěvák David Bisbal a herečka María Valverde. Zmiňovaný spot má svou důležitost, protože Freixenet ve Španělsku prodá okolo 40 % své roční produkce právě v období Vánoc a konce roku a zbylých 60 % ve zbytku roku. Freixenet je zajímavý i z hlediska vztahů mezi Španělskem a Katalánskem. Cava všeobecně se v posledních letech často stávala předmětem bojkotů ze strany španělských konzumentů, kteří se tak často mstí za jakýkoliv náznak katalánského boje za nezávislost. Perličkou však je, že samotné vedení Freixenetu možnost katalánské nezávislosti trvale kritizuje a vyhrožuje, že by v takovém případě společnost Katalánsko opustila.

Firmu založil roku 1861 Francesc Sala původně pod jiným názvem. Produkci cavy se pak společnost věnuje až od roku 1914, odkdy ji známe pod nynějším názvem. Poměrně brzy se etabluje na domácím trhu a v roce 1935 začíná pozvolná expanze do USA. V roce 1941 vzniká asi nejpopulárnější produkt Freixenet Carta Nevada, v roce 1974 Freixenet Cordón Negro. V 80. letech si Freixenet vybudoval světové renomé. Aktuálně je číslem jedna v exportu cavy do světa, lahve se značkou Freixenet lze nalézt ve více než 150 zemích světa (není problém je sehnat i v některých českých supermarketech) a v akci jste dříve toto katalánské šumivé víno mohli vidět kupříkladu na stupních vítězů v závodech motocyklového mistrovství světa. V roce 2018 koupila většinový podíl ve firmě německá skupina Henkell&Co.

CODORNÍU
Stejně jako jejich největší konkurent i Codorníu sídlí v hlavním městě cavy - Sant Sadurní d'Anoia. Ačkoliv nedosahuje celosvětové proslulosti Freixenetu (o čemž svědčít i to, že sehnat Codorníu v ČR rozhodně není tak snadné jako koupit konkurenční Freixenet), může se naopak chlubit mnohem delší a významnější historií. Codorníu totiž vzniklo jako rodinný podnik již v roce 1551 (zakladatel Jaume Codorníu) a od té doby se nepřetržitě věnuje produkci vína. Podle všeho tak jde asi o nejstarší katalánskou i španělskou firmu a jednu z nejstarších dosud fungujících společností na světě. Původní produkci vína nahradila ke konci 19. století právě cava. Jak jsme zmínili výše, bylo to právě Codorníu, které v roce 1872 vyprodukovalo první komerční cavu. Od té chvíle popularita Codorníu jen a jen rostla - o úspěchu značky svědčí například nádherná reprezentativní budova Caves Codorníu (1915), kterou navrhl skvělý modernistický architekt Josep Puig i Cadafalch. Mezi nejpopulárnější produkty patří cava Anna de Codorníu (kombinuje původní katalánské odrůdy s klasickou francouzskou Chardonnay) a Cuvée 1872.

JUVÉ & CAMPS
Freixenet i Codorníu jsou v obchodu s cavou naprostými hegemony, jen s velkým odstupem je následují další desítky menších rodinných firem se sídlem s Sant Sadurní d'Anoia. Asi nejvýznamnější ze zbytku těchto firem je Juvé & Camps, jejíž historie sahá až do roku 1796. Roku 1921 pak sňatkem Joana Juvého Baquése a Teresy Camps Ferrer vznikla dnes známá značka a ze sklizně vzniká první šumivé víno. V 80. letech firma začíná exportovat do zahraničí, roku 2011 lze na jejich víno natrefit ve více než padesáti zemích světa.

Foto: www.codorniu.com

20. 12. 2014

Museu del Caganer (Centelles)

Tradiční postavička katalánských betlémů - caganer - patří zároveň mezi nejtypičtější katalánské suvenýry. Od 14. prosince 2014 pak existuje i vůbec první stálá expozice těchto kakajících postaviček, které se proslavily již po celém světě. 

Museu del Caganer se nachází v městečku Centelles (carrer Jesús, 36) poblíž Vicu. Museum lze zatím navštívit o svátcích a víkendech až do 6. ledna 2015, avšak přístupné bude jistě i poté, zatím záleží především na domluvě. Museum samotné je totiž soukromou iniciativou jednoho katalánského sběratele těchto figurek. Jordi Sarrate jich zatím v přízemí svého domu, kde se Museu del Caganer nachází, vystavuje přesně 1234. 

Sarrate začal caganery sbírat v roce 1990 a v dané expozici lze shlédnout spoustu zajímavých exponátů. Nejmenší caganer ve sbírce měří pouhé tři centimetry, ten největší přes třicet. Nejstarší caganer pak pochází ze třicátých let 20. století. Zaujme též pestrá škála materiálů, z nichž jsou figurky vyrobeny, proto tak ve sbírce můžete narazit na caganery ze stříbra, vosku nebo čokolády. Nejdražší exponát má hodnotu okolo 60 €, nejlevnější (z Číny) se dá pořídit i za pár centů. Většina figurek pochází z Katalánska, pár jich ale Sarrate má i z Francie, Itálie, Portorika, Brazílie nebo z již zmiňované Číny.

Nezbytnou součástí sbírky jsou samozřejmě postavičky slavných osobností, v Museu del Caganer tak nechybí například kakající Madonna, Freddie Mercury, Charles Darwin, Michael Jackson, Che Guevara a nepřeberné množství dalších slavných postav jako Simpsonovi či Asterix s Obelixem. Podstatné zastoupení mají též řady španělských a katalánských politiků či postavy tak typicky katalánské jako Sant Jordi nebo La Moreneta.

Návštěva sedmitisícového Centelles nemusí skončit jen u Museu del Caganer. Městečko je plné historických staveb minimálně lokálního významu a asi nejkrásnějším místem je okolí místní "rambly", kterou naleznete na počátku již zmiňované carrer Jesús, jen kousek od onoho muzea.



15. 12. 2014

Mont-roig del Camp (Miami Platja)

I Katalánci mají své Miami. Nachází se asi 30 km jižně od Tarragony a je součástí větší obce s názvem Mont-roig del Camp. Místní lidé se kromě faktu, že jde o jediné Miami ve Středomoří, rádi chlubí tím, že v těchto místech hledal inspiraci a svá první velká díla vytvořil slavný katalánský malíř Joan Miró.

Mont-roig del Camp (Foto: www.muntanyescostadaurada.cat)
Obec Mont-roig del Camp se skládá ze tří menších částí (Mont-roig del Camp, Miami Platja a les Pobles), v nichž žije okolo 12 000 obyvatel. Svou historii zde vztahují k roku 1118, kdy se o Mont-roig poprvé zmiňují dokumenty, v nichž barcelonský hrabě Ramon Berenguer III. žádá tarragonského arcibiskupa Oleguera o znovuosídlení oblasti, ze které právě vyhnal Maury. Proces znovuosídlení vrcholí okolo roku 1180, kdy už Mont-roig vzniká oficiálně. Především pobřežní zóna v následujících staletích musí čelit častým nájezdům pirátů. V 18. století zažila tato oblast nebývalý růst, kdy se počet obyvatel ztrojnásobil během několika málo dekád a na počátku století devatenáctého tu žilo už něco přes dva tisíce lidí. Poslední velký populační boom v souvislosti s rozvojem turismu v Mont-roig zaznamenali v průběhu 70. a 80. let minulého století a výrazný růst tu byl i v tučných letech 2002-2008, kdy se počet obyvatel ustálil na zmiňovaných 12 000.

Co se ekonomiky týče, Mont-roig žije především z turismu, i když vnitrozemská část (Mont-roig del Camp) je značně zemědělská. Pěstují se tu hlavně olivy a mandle. Pobřežní část (Miami Platja) je naproti tomu od konce 50. let 20. století typickým přímořským letoviskem, kam každé léto zamíří desítky tisíc turistů. Samotný resort Miami Platja je trošku zvláštním příkladem územně-správního členění Katalánska, jelikož od centra obce (Mont-roig del Camp) je vzdálený asi 15 km, zatímco hned vedle něj se nachází jiné městečko, Hospitalet de l'Infant, tvořící s Miami Platja celou pobřežní aglomeraci. Život je tu klidný a příjemný díky speciálnímu středomořskému mikroklimatu, zdejší pláže jsou prý jedny z nejlepších v celém Španělsku. Nutno ale dodat, že od floridského Miami se to katalánské stejně docela výrazně liší...

Najdi 10 rozdílů... :-)
Mezi další turistické atrakce v této zóně patří rozhodně gotický kostel Sant Miquel de Mont-roig, vystavěný v letech 1574-1610, dále pak poutního komplexu Mare de Déu de la Roca, který se nachází na vrcholku takřka 300 metrů vysokého skalního masivu pár kilometrů na severozápad od Mont-roig del Camp. Existence kaple v těchto místech je dokumentována až do roku 1299, ale archeologové v těchto místech našli i pozůstatky iberské keramiky, což je důkaz, že lidé se usídlovali v oblasti Mont-roig již před několika tisíci let. 

Další impuls pro místní turistický ruch představuje postava slavného katalánského malíře Joana Miróa, jenž právě zde dlouhé roky maloval a nabíral inspiraci především v začátcích své umělecké dráhy. Jeho rodiče zde vlastnili usedlost, takže mladý Miró tu trávil veškerý volný čas hlavně v létě. Inspirace zdejší krajinou dala vzniknout některým z jeho prvních významných obrazů jako Zahrada s oslem (1918) či Statek (1922). Od roku 2016 by tato usedlost měla fungovat jako další muzeum Joana Miróa.

Kaple Mare de Déu de la Roca (Foto: www.muntanyescostadaurada.cat)