30. 9. 2015

Carmen Balcells: Literární Mamá Grande

Za svůj život nepublikovala a nejspíš ani nenapsala jedinou knihu. Přesto měla zásadní podíl hned na šesti Nobelových cenách za literaturu. Spisovatelé ji milovali, nakladatelé nenáviděli. Byla hlavní strůjkyní tzv. boom latinoamericano, přesto se o ní učebnice španělské literatury prakticky vůbec nezmiňují. Carmen Balcells, možná největší literární agentka všech dob.

Carmen Balcells i Segalà (1930-2015) pocházela z malé katalánské vesničky Santa Fe de Segarra, kde ani dnes nežije více než padesát obyvatel. I když značnou část dětství prožila na venkově a obklopena občanskou válkou, dostalo se jí celkem solidního vzdělání. V roce 1946 se vydala zkusit štěstí do katalánské metropole, kde se nějakou dobu zabývala nejrůznějšími pracemi. Sama často říkala, že již v té době směřovala k tomu, stát se profesionální sekretářkou. Jako sekretářka nakonec v 50. letech zakotvila v barcelonské pobočce literární agentury rumunského spisovatele Vintily Horii. V literárním světě se tak vlastně ocitla zcela náhodně. Když v roce 1960 Horia obdržel Goncourtovu cenu, ihned se přestěhoval do Paříže, a tak část jím reprezentovaných autorů převzala právě Carmen Balcells, která se za ty roky taky již něco přiučila a rozhodla se sama stát literární agentkou.

Zleva: G. García Márquez, Jorge Edwards, M. Vargas Llosa, Carmen Balcells,
José Donoso a R. Muñoz Suay v roce 1974 (Foto: www.elconfidencial.com)
Síť kontaktů jí přišla vhod, díky nim se postupně dostala i k dalším talentovaným spisovatelům, v nichž vycítila veliký potenciál. To byl třeba případ Garcíi Márqueze nebo Vargase Llosy. Skutečnou revoluci ve španělském a katalánském literárním světě však Balcells způsobila svým průkopnickým přístupem ke spisovatelům. Jako literární agentka si koneckonců účtovala určitá procenta ze zisku, proto jejím prvořadým cílem bylo, aby daný autor měl zisk co největší. Do té doby se totiž literární trh ve Španělsku ke spisovatelům choval velice nehezky, avšak autoři samotní nebyli schopní si prosadit lepší podmínky. To se změnilo právě s příchodem Carmen Balcells, která svým klientům zajistila vyšší výnosy z jejich knih a umožnila jim stát se skutečně profesionálními spisovateli. Do té doby pro většinu z nich neexistovaly záležitosti jako časové a nákladové omezení práv na vydávání jejich děl nebo pojmy jako "procenta z překladů" či "záloha". S příchodem Carmen Balcells také vymizely doživotní kontrakty autorů, které je vázaly s jediným nakladatelstvím.

Když vycítila talent, podporovala spisovatele i na své náklady - díky ní mohl Vargas Llosa v klidu napsat román Rozhovor v Katedrále. Pro klid na psaní svým klientům zařídila cokoliv, od placení faktur a hledání bydlení přes cestování až po uklidňování rodinných vztahů. To vše jí ostatně přineslo přezdívku "Mamá Grande". Ve všem zmíněném totiž předběhla dobu. A ani dnes řada literárních agentů neposkytuje takový servis, jakým se pyšnila právě Carmen Balcells. To vše dokázala jako naprostý samouk a zcela určitě jí v tom napomohla nějaká vrozená literární intuice. Ačkoliv své autory považovala vždy především za klienty, s těmi nejslavnějšími ji pojilo i silné přátelství, i když to třeba ne vždy dávala najevo. Dnes již legendární je její odpověď Márquezovi na otázku, zda ho má ráda: "Představuješ 40 % našeho obratu."

Gabriel García Márquez a Carmen Balcells v roce 1982 (Foto: www.ara.cat)

Seznam jejích klientů je dechberoucí. Začíná kupříkladu hned šesti držiteli Nobelovy ceny za literaturu: Gabriel García Márquez, Mario Vargas Llosa, Camilo José Cela, Miguel Ángel Asturias, Vicente Aleixandre a Pablo Neruda. Mezi ty další patřili například Julio Cortázar, Miguel Delibes, Carlos Fuentes, Jaime Gil de Biedma, Terenci Moix, Juan Marsé, Manuel Vázquez Montalbán, José Donoso, Juan Carlos Onetti, Rosa Montero, Ana Maria Matute, Javier Cercas, bratři Goytisolové či Eduardo Mendoza.

Za svou činnost obdržela několik významných katalánských ocenění. Svému byznysu se s malou přestávkou v letech 2000-2008 věnovala až do své smrti. Asi největším soupeřem byl pro Carmen Balcells americký literární agent Andrew Wylie (New York, 1947), který je v těchto kruzích díky svým praktikám a přetahování klientů známý pod přezdívkou "Šakal". I on se chlubí zastupováním mnoha nositelů Nobelovy ceny či jiných slavných autorů (Nabokov, Borges, Kundera, Mo Yan, Pamuk, Burroughs, Rushdie, Kissinger, Al Gore). V květnu 2014 ale k sobě tito dva soupeři našli pod tlakem nových hráčů na trhu (Amazon, Google) cestu a spolu vytvořili literární superagenturu Balcells & Wylie. Tedy alespoň na papíře, protože ani ke konci roku 2015 zatím stále není jasně vymezená budoucí spolupráce těchto dvou velkých hráčů na trhu literárních agentur.

Na konci roku 2010 prodala Balcells svůj soukromý archiv španělskému Ministerstvu kultury za přibližně 3 miliony euro. Nejslavnější literární agentka španělsky mluvícího světa zemřela 20. září 2015 v Barceloně. Pochována byla ve své rodné vesničce Santa Fe de Segarra. Rodinný podnik převzal převzal jediný syn Lluís Miquel Palomares Balcells, na kterého čeká řada složitých rozhodnutí. Zlatá léta jeho literární agentury totiž nejspíš skončila se smrtí jeho matky.

Krásná ukázka toho, jak se Carmen Balcells za své klienty 

(a svou provizi)
rvala
(Foto: www.lavanguardia.com)



"Dostala jsem tvůj telegram ohledně 
reedice knihy 
Podzim patriarchy 
od 

Garcíi Márqueze v Club Bruguera. 
Naprosto nesouhlasíme a nepřijímáme 

v žádném případě tuto nabídku. García Márquez i
Cela musí dostat vyplaceno 

vše 
dle smlouvy 
a ne 
jen půlku. Nebo vám snad papírny
 polovinu darují 

kvůli 
propagaci???  
Zdraví Carmen Balcells."

Žádné komentáře:

Okomentovat