21. 10. 2016

Bezhlavý Franco v Barceloně

Pod názvem "Franco, Victòria, República. Impunitat i espai urbà" uspořádala barcelonská radnice poměrně kontroverzní výstavu několika soch z frankistické éry za cílem dokumentace použití umění ve veřejném prostoru a především s očekáváním vyvolání veřejné debaty na dané téma. A to se rozhodně povedlo, neboť vystavovat sochu diktátora odpovědného za desítky tisíc násilných úmrtí v průběhu španělské občanské války i po ní na veřejném prostranství v Katalánsku zkrátka nikoho nenechá chladným. Za čtyři dny svého pobytu v centru Barcelony to pak řádně schytala zejména bezhlavá jezdecká socha generála Francisca Franca.


Francova socha po sérii vandalských útoků v říjnu 2016 (Foto: www.timeout.cat)
Sochy byly na veřejné prostranství před budovu bývalého tržiště Mercat del Born instalovány 17. října 2016 a ještě ten samý den se socha ztvárňující bývalého španělského diktátora Franca na koni dočkala první spršky vajec od rozzuřených kolemjdoucích. Od slavnostního zahájení výstavy 18. října se pak stala hlavním mediálním tématem, neboť takřka nebylo hodiny, kdy by si socha nemusela vytrpět nějaký ten vandalský akt. Další sprška vajec se na ni snesla hned během otevření expozice pro veřejnost, později toho samého dne dostal Franco od katalánského umělce Toniho Molinse společnici v podobě nafukovací panny. To už to ale nebohý kus kamene schytával i ze strany Frankových stoupenců, kteří vyhrožovali barcelonské radnici žalobou za to, že vystavením bezhlavé sochy zesměšňují caudillovu památku. V průběhu dalšího dne se pak přidalo ještě několik soutěží v házení vajíček a rajčat. Později se součástí sochy staly ještě prasečí hlava, katalánská estelada či vlajka hnutí LGBT. Ve čtvrtek 20. října nakonec došlo k velkému finále. Ještě před půlnocí se socha stala obětí nových útoků, přičemž nakonec ji trojice neznámých vandalů dokázala povalit na zem.

Zničenou sochu odvezli asi hodinu po půlnoci 21. října barcelonští popeláři, čímž tak definitivně skončil její ani en týdenní protagonismus. Hned ráno barcelonští radní oznámili, že socha již po sérii útoků dále vystavena nebude, a vzápětí byla z prostranství odvezena i Victòria, další ze značně polemických monumentů frankistické éry. Musíme konstatovat, že barcelonské radnici její záměr vyšel na jedničku. Jediná socha dokázala během pouhých čtyř dní (a to měla na prostranství vydržet až do 8. ledna 2017!) vygenerovat stovky článků napříč katalánskými a španělskými médii (např.: Vilaweb, El Periódico, TV3, La Vanguardia) a pod hashtagem #samataopaco se zmiňovaná socha stala na několik hodin trending topic na Twitteru. A to je víc než slušný mediální dosah tuctové výstavy, kterých se v katalánské metropoli pořádají stovky ročně.

Již pokořená socha v noci z 20. na 21. října 2016 (Foto: www.ara.cat)
Inkriminovaná socha má sama o sobě velice zajímavou historii. Vznikla jako poděkování španělskému diktátorovi za to, že roku 1960 vrátil pevnost na kopci Montjuïc do správy katalánské metropole. Tehdejší frankistický starosta Josep Maria Porcioles se caudillovi rozhodl věnovat monument, jenž by ho připomínal na nádvoří zmiňované pevnosti. Dlouho však nemohl najít umělce, který by se zakázky ujal. Servilních sochařů se i tehdy jistě našlo mnoho, nicméně Porcioles potřeboval někoho skutečně zručného. Ironie osudu mu nakonec přihrála do cesty jednoho z nejlepších tehdejších katalánských sochařů. 

Byl jím Josep Viladomat i Massanas (1899-1989), rodák z katalánského města Manlleu a člověk po většinu života silně spjatý s Andorrou, kde též roku 1989 zemřel. Viladomat již tehdy na počátku 60. let vlastnil v Andoře dům, a tak se nakonec rozhodl koupit tam i automobil (bylo to o dost levnější než ve Španělsku). Nicméně v takovém případě platilo nařízení, že vůz musel nejprve alespoň půl roku jezdit jen po Andoře, což Viladomat při svých častých cestách do Barcelony jaksi nerespektoval. Jednoho dne ho španělská Guardia Civil takto zadržela, takže aby se sochař vyhnul jistému vězení, obrátil se prý na svého vlivného známého Porciolese. Ten mu samozřejmě učinil nabídku, která se neodmítá - jezdecká socha diktátora výměnou za svobodu. Viladomat údajně jen několikrát příšerně zaklel, ale nakonec souhlasil. 17. června 1963 byla jezdecká socha generála Francisca Franca slavnostně odhalena na dvoře vojenské pevnosti na Montjuïcu, i když Viladomatův podpis na soše nikde nenajdete.

Na svém původním místě vydržela socha až do roku 1986 (více než 10 let po caudillově smrti), kdy byla přesunuta do vnitřní expozice vojenského muzea na Montjuïcu. V roce 2001 byla přesunuta do muzejního skladu a v roce 2008, kdy bylo rozhodnuto o definitivním konci vojenského muzea na daném místě, se socha přesunula do skladiště na ulici Via Favència ve čtvrti Nou Barris. Tam však odpočívala v pokoji jen po určitou dobu. 8. srpna 2013 se zjistilo, že socha přišla o hlavu. Policejní vyšetřování potvrdilo, že generálova hlava byla odřezána buďto radiální pilou nebo autogenem a že neznámý pachatel měl od objektu klíče. Viník se však nikdy nenašel, a Francova hlava tak nejspíš zdobí kolekci nějakého soukromého sběratele. Její návrat ze skladiště na barcelonské veřejné prostranství pak krásně shrnuje následující video. Rozbitá socha se nyní vrátí zpět do depozitáře...





Žádné komentáře:

Okomentovat