3. 2. 2017

Poslední telefonní budka v Barceloně

Jejich příběh trval slabé půlstoletí, než je neustále pádící pokrok odsoudil k zániku. Až tu jednoho dne nebudou, nikdo si na ně ani nevzpomene. Generaci 21. století už koncept telefonní budky nic neřekne, dnes již totiž všichni máme svou telefonní budku v kapse...

Poslední klasická telefonní budka v Barceloně. Nachází se na carrer Lledoner, č. 2, Sant Genís dels Agudells
(Foto: www.lavanguardia.com)





Zatímco prvním veřejným telefonem na Pyrenejském poloostrově se roku 1928 mohli chlubit v madridském parku El Retiro, pravá telefonní budka, jak ji známe z ulic konce minulého století, dorazila do Španělska roku 1966. 16. května 1966 pak byly první takové budky slavnostně odhaleny i v ulicích Barcelony. Po několik následujících dekád se staly nezbytnou součástí městského mobiliáře, diskrétním místem, kde se odehrál bezpočet lidských příběhů. Místem, které v lidské mysli rezonovalo tak silně, až se stalo inspirací hned pro několik filmů - např. La cabina (1972, režie Antonio Mercero) či Telefonní budka (2002, režie Joel Schumacher).

Určitý vrchol a následný krutý pád zažily telefonní budky v západním světě někdy na přelomu tisíciletí. Zatímco v roce 2000 bylo po celém Španělsku více než 110 000 veřejných telefonů, z nichž asi 50 000 tvořily klasické uzavřené budky, ke konci roku 2016 toto číslo dramaticky kleslo až k nějakým 18 000 veřejných telefonů, které rozhodně nemohou soupeřit s více než 50 miliony těch mobilních ve Španělsku registrovaných. Mobilní revoluce si zkrátka vybrala svou daň a podobný pohled se nám ostatně naskýtá i v České republice. Faktem je, že v dnešním světě snadno dostupných, všudypřítomných (a ještě k tomu chytrých) mobilních telefonů už ty veřejné zkrátka přišly o veškerou svou praktickou funkci. Podle údajů společnosti Telefónica koneckonců takřka polovina z oněch 18 000 španělských veřejných telefonů v uplynulém roce nezaznamenala ani jeden jediný hovor. V ryze kapitalistickém světě je pak jasné, že dřív či později dojde k odstranění těchto relikvií z veřejného prostoru, ačkoliv minimálně do konce roku 2017 se Telefónica ze zákona musí starat o provoz zbývajících veřejných telefonů.

V samotné Barceloně je takových telefonních přístrojů zhruba 500. Ve 499 případech však jde o moderní typ telefonního automatu bez budky, bez stříšky, bez příběhu... V celé Barceloně tak podle všeho dnes funguje jediná (!) klasická telefonní budka. Nachází se na carrer Lledoner, č. 2, v okrajové čtvrti Sant Genís dels Agudells. Telefonní budka číslo 8595A je opravdu jedinou svého druhu v celičké katalánské metropoli. A nyní samozřejmě i jí hrozí zánik. Je sice pravda, že na konci ledna 2017 prošla drobnou renovací (výměna skel, čištění graffiti), což svědčí o tom, že ještě nějaký ten čas se s ní počítá, avšak na svou starou slávu doposud jen vzpomíná, neboť jí chybí dveře, které jsou už dnes jen těžko k sehnání. Právě ona singularita budky 8595A přiměla bývalou učitelku Annu Farré Llorca k tomu, aby na internetu vytvořila petici za záchranu budky a její přeměnu ve "fungující muzejní exponát ve veřejném prostranství". Uvidíme, kterak Anna s peticí uspěje, nicméně kdyby náhodou ne, utíkejte co nejrychleji do Sant Genís dels Agudells, prohlédnout si poslední barcelonskou telefonní budku ještě předtím, než ji historie definitivně pohřbí.



AKTUALIZACE (03/2021):
Podle nejnovějších zpráv se budku podařilo zachovat a na počátku roku 2021 ji společnost Telefónica převedla na město, které následně začalo proces rekonstrukce. Z poslední telefonní budky v Barceloně se stane něco na způsob veřejné knihovny, kde každý může nechat či si vypůjčit libovolný exemplář. O svůj skvost však přišla ulice carrer Lledoner, neboť po plánované renovaci bude budka nově umístěna na nedalekém náměstí Plaça de Meguidó.

Více informací:

Žádné komentáře:

Okomentovat