17. 3. 2017

Joan Rubió i Bellver

Jeden z nejnadanějších žáků a pomocníků Antoniho Gaudího, výrazná osobnost katalánského modernisme a člověk stojící za fantastickými boháčskými vilami z ulice Avinguda del Tibidabo i za jedním z nejfotogeničtějších míst katalánské metropole. Tím vším byl architekt Joan Rubió i Bellver (1870-1952).

Casa Golferichs, 1901 (Foto: www.epdlp.com)

Joan Rubió se narodil v Reusu, což ho jistě tak trochu předurčilo k přátelství s Gaudím, jenž pocházel ze stejné oblasti. Po absolvováni lycea v rodném městě se v pouhých 16 letech vydává do katalánské metropole na studia architektury. V Barceloně v té době vrcholí přípravy na Světovou výstavu 1888 a město žije novým architektonickým stylem, kterému se již tehdy začíná říkat modernisme. Mezi jeho vyučujícími z té doby bychom mohli najít tak slovutná jména jako Lluís Domènech i Montaner, Josep Vilaseca nebo Antoni Rovira i Rabassa. Titul architekta získal roku 1893, přičemž hned po studiích zamířil na zkušenou ke slavnému Gaudímu. I když architektura byla jeho hlavní životní náplní, Rubió byl údajně skvělým řečníkem, a proto se později dal na politiku. Byl členem katalánské konzervativní strany Lliga Regionalista a nějakou dobu působil i jako barcelonský radní. Odborníci na něj vzpomínají též jako na významného teoretika a znalce gotické architektury. Celý život patřil mezi velké zastánce a propagátory Gaudího architektury. Sám Rubió Bellver též založil vlastní rodinný klan architektů, neboť této profesi se věnovali i jeho synovci a vnuci.

Pokud se zaměříme na Rubióovu architektonickou tvorbu, můžeme v jeho životě vytyčit tři zásadní etapy. Tu první odborníci na jeho dílo zasazují do let 1893-1900. V těchto letech začíná jeho spolupráce s Gaudím, Rubió se zabývá především pomocnými pracemi, náčrty a výpočty Gaudího struktur. Následovala šestiletá etapa 1900-1906, kdy se Rubió postupně osamostatňoval (s Gaudího ateliérem spolupracoval méně, neboť se prý nesnášel s dalším Gaudího pomocníkem, Josepem Mariou Jujolem), k čemuž mu zcela jistě pomohla jeho první významná zakázka: Casa Golferichs (1901). Tato stavba dodnes patří k nejvýznamnějším modernistickým dílům v Barceloně. Naleznete ji na rohu ulic Gran Via de les Corts Catalanes a carrer de Viladomat. Rubió dům navrhl pro katalánského finančníka a sběratele Macariho Golferichse (1866-1938) a od barcelonské radnice za něj dostal dokonce cenu pro nejlepší budovu dokončenou během roku 1901. Osud stavby je docela zajímavý, neboť během španělské občanské války byla barcelonskými lidovými milicemi znárodněna, po válce z ní nějakou dobu udělali školu a na konci 60. let 20. stol. budovu koupil investor, který se chtěl svézt na tehdejší spekulantské vlně, modernistickou perlu zbořit a na jejím místě postavit mnohapatrový činžák. Tomu naštěstí zabránil tlak veřejnosti. Později dům přešel do vlastnictví města, které z něj udělalo kulturní centrum pro lidi z okolní čtvrti.


V tomto druhém období Rubió dostává i řadu dalších zajímavých zakázek: Ca l'Espinal v Güellově kolonii, poblíž slavné Gaudího krypty, na jejíž stavbě se náš architekt též podílel; Casa Salvador Llobet, Casa Roviralta, Casa Caietà Fornells či Casa Pomar, uzoučký modernistický činžák na carrer Girona, 86. Jak je vidět, již tehdy pomaličku ovládá okolí Avinguda del Tibidabo, kde si barcelonská elita nechává stavět překrásné paláce. Velká část z těch dodnes dochovaných je dílem našeho architekta. Třetí etapa jeho tvorby zahrnuje roky 1907-1926, kdy už je sám poměrně žádaným architektem, avšak spolupráce s Gaudím je v této etapě možná nejintenzivnější. Rubió se větší či menší měrou podílel kupříkladu na dílech jako Sagrada Familia, Casa Batlló, Casa Calvet, Park Güell či Bellesguard, kde dokonce v roce 1925 provedl drobnou přestavbu. O velmi intenzivní spolupráci pak odborníci hovoří v případě krypty v Colònia Güell (Santa Coloma de Cervelló) a při restauračních pracích v katedrále v Palmě na Mallorce.


Konkrétně na Mallorce Rubió sám navrhl hned několik zajímavých modernistických staveb. Je autorem fasády kostela Sant Bartomeu a budovy banky ve městě Sóller, vyprojektoval též novogotický kostel Església Nova v Son Servera a je též autorem novostaveb či rekonstrukcí několika modernistických domů v Palmě, z nichž nejvýraznějším je nejspíš Casa Corbella. Zajímavé stavby tohoto architekta nalezneme i ve městě Ripoll či až v dalekém španělském Gijónu. Nicméně i přes to všechno si miliony turistů z Barcelony tak trochu nevědomky na fotografiích a pohledech odvážejí jiné jeho dílo. Joan Rubió Bellver je totiž autorem dosti známého neogotického mostu spojujícího Palau de la Generalitat (sídlo katalánské vlády) s Cases de les Canonges (oficiální rezidence katalánského premiéra) v centru Barcelony. Ano, je to ten hezký element, který si v carrer del Bisbe fotí ale úplně všichni (viz foto dole). Rubió se tímto dílkem docela výrazně spolupodílel na snaze dodat barcelonskému centru onen gotický charakter, na němž si Barri Gòtic tak zakládá.


Ca l'Espinal, Colònia Güell, 1901 (Foto: www.epdlp.com)

Jedno z nejfotogeničtějších zákoutí Barri Gòtic je častou součástí barcelonských kalendářů...

Žádné komentáře:

Okomentovat