14. 4. 2017

Juli Batllevell i Arús

Zatímco v rodném městě Sabadell na jeho odkaz pamatují víceméně stále, z globálního pohledu byl Juli Batllevell i Arús (1864-1928) až do roku 1992 prakticky zcela neznámým architektem. Přitom jeho dílo nevědomky obdivují každý rok stovky tisíc návštěvníků Parku Güell. Nyní tedy nastal čas představit tohoto zajímavého architekta i českému publiku.

Casa Trias z roku 1903 je jedním z pouhých dvou domů v Parku Güell (Foto: Josep Casamartina)

Juli Batllevell se narodil roku 1864 ve městě Sabadell, kde jeho otec Gabriel v té době už nějakou dobu působil jako známý a velice chválený stavitel. Gabriel Batllevell se z velké míry podílel na podobě rozrůstajícího se města v druhé polovině 19. stol., proto má dodnes v Sabadell ulici, jež nese jeho jméno. Můžeme tedy říct, že Juli Batllevell pocházel z dobře situované stavitelské rodiny, proto jeho následné studium architektury nebylo žádným překvapením. Díky otci měl o přísun práce již dopředu postaráno. Kde ale mladý Batllevell nakonec architekturu vystudoval, je dodnes tak trochu záhada. Podle všeho získal onen akademický titul v roce 1890, avšak není jasné, jestli to bylo po studiích v Barceloně či v Madridu. Josep Casamartina, odborník na Batllevellovo dílo, se domnívá, že rodák ze Sabadell studoval přeci jen ve španělské metropoli, neboť jeho otec tamní školu považoval za prestižnější (avšak Batllevellovo jméno nefiguruje ve statistikách ani barcelonské ani madridské univerzity). Ať už to ale bylo jakkoliv, kontakt s katalánskou architektonickou sférou měl minimálně přes otce stejně zajištěný.

Jak už bylo řečeno, díky dobrým kontaktům měl Batllevell přísun zakázek zajištěn již od chvíle, kdy byl slavnostně promován na architekta. V rodném Sabadell navíc v letech 1895-1910 vykonával funkci obecního architekta. Na stejné pozici působil zároveň v Badaloně (1899-1913). Zajímavé je, že tuto práci vykonával z Barcelony, kam se roku 1900 přestěhoval. V té době též pomáhal v Gaudího ateliéru. Se slavným architektem spolupracoval na Casa Calvet a při drobných projektech v Parku Güell. Tam také stojí jeho všeobecně nejznámější stavba - Casa Trias (1906), jeden z pouhých dvou domů, které byly postaveny ve slavném Gaudího projektu zahradního města na úpatí Muntanya Pelada v Barceloně. Významný právník Martí Trias si své rodinné sídlo objednal právě u Batllevella, který byl v té době již zavedeným architektem. Přesto je tato na první pohled relativně obyčejná stavba dodnes architektovým nejznámějším dílem.


Ve svém zaměstnání byl Juli Batllevell značně činorodý, proto dnes jeho stavby najdeme po celém Katalánsku. Pokud bychom v jeho architektuře měli vyzdvihnout nějaký vskutku charakteristický rys, byla by jím bezesporu absence jakéhokoliv takového rysu. Batllevell se totiž vždy dokonale přizpůsoboval dané zakázce v tom smyslu, že výrazně měnil styly. Řada architektů má poměrně výrazný styl, díky němuž i laik relativně snadno rozpozná jeho dílo. Typickým příkladem této skutečnosti v generaci katalánských modernistů by mohl být třeba Gaudího pomocník Francesc Berenguer, jehož stavby jsou velice charakteristické. Naproti tomu Batllevell každý projekt pojímal zcela jinak, což ve výsledku jen komplikuje práci historikům architektury, pro které není vůbec snadné potvrdit Batllevellovo autorství u řady staveb. Kupříkladu výrazná barcelonská budova Casa Antònia Burés (1906) byla dlouho přisuzována "neznámému autorovi" a teprve v roce 1992 bylo autorství projektu přiřazeno právě Batllevellovi, čímž tento sabadellský rodák konečně vystoupil z určité anonymity, která jeho dílo v katalánské metropoli provázela. Batllevell sice v Barceloně navrhl více než dvě desítky budov, avšak řada z nich byla v průběhu let zbořena nebo výrazně modifikována.


Esenciální význam má však Batllevellova tvorba pro město Sabadell. V průběhu své architektonické kariéry v rodném městě vytvořil přes 60 projektů. Část z nich se bohužel nedochovala do dnešní doby (např. slavné divadlo Teatre Euterpe z roku 1893 nebo sabadellská věznice z roku 1898), avšak některé budovy stále patří k těm nejemblematičtějším, které lze v centru města nalézt: Escola Enric Casassas (1897), Museu del Gas (1899) Hotel Suizo (1904) či Despatx Lluch (1908). Zvláštní pozornost si zaslouží i skutečný modernistický palác-venkovské sídlo El Marquet de les Roques (1895) v Sant Llorenç Savall. Když si to shrneme, na lokální úrovni města Sabadell je dodnes odkaz Juliho Batllevella docela výrazný. O jeho slávu v širším kontextu katalánského modernismu však jeho obdivovatelé ještě budou muset svést lítou bitvu. Batllevell bude navždy především symbolem ohromné rozmanitosti stylů i schopnosti práce na různých typech zakázek (rodinné domy, školy, továrny, věznice, venkovské paláce). 

Can Borrell v Castellar del Vallès, 1912 (Foto: Josep Casamartina)

El Marquet de les Roques, 1895 (Foto: Josep Casamartina)

Žádné komentáře:

Okomentovat